Stres: Tichý nepřítel moderního života
Stres je všude. Valí se na nás z práce, domova i sociálních sítí. Někdy nás nakopne k lepším výkonům, ale častěji se stává neviditelným nepřítelem, který vyčerpává naše tělo i mysl. Jak ho dostat pod kontrolu? Pojďme se na stres podívat blíže – jak funguje, proč nás tak ovlivňuje a co s tím můžeme udělat.
Biochemická reakce těla na stres
Co je vlastně stres?
Stres je přirozená reakce těla na jakoukoli zátěž – fyzickou i psychickou. Dříve byl klíčový pro přežití. Naši předci potřebovali rychle reagovat na nebezpečí, a proto mozek automaticky spouštěl jeden ze tří obranných mechanismů: bojuj, uteč nebo zamrzni.
Pokud bylo možné se hrozbě postavit, tělo se připravilo na boj – zvýšil se tep, napnuly se svaly a mozek se soustředil na jediný cíl: přežít. Když byl útok příliš riskantní, nastoupil útěk, kdy se tělo aktivovalo k maximálnímu výkonu, aby se dostalo do bezpečí. Jenže pokud mozek vyhodnotil situaci jako bezvýchodnou, přešlo tělo do stavu zamrznutí. Nervová soustava se přepnula do útlumu, dech se zklidnil a tělo strnulo – jako když se malé zvíře před predátorem nehýbe v naději, že si ho nevšimne.
Ačkoliv dnes už na ulicích nepotkáváme hladové šelmy, mozek nerozlišuje mezi život ohrožující situací a stresem z práce, konfliktů nebo nekonečných seznamů úkolů. Proto i v moderním světě zažíváme podobné reakce: někdo pod tlakem začne bojovat (hádat se, bránit se), jiný má tendenci utéct (vyhýbat se problémům, odkládat povinnosti) a další se cítí paralyzovaný – zamrzne a není schopen udělat ani první krok.
Biochemická reakce těla na stres
Když tělo vyhodnotí situaci jako hrozbu, spustí poplachový systém. Nadledvinky začnou uvolňovat stresové hormony – adrenalin, noradrenalin a kortizol. Každý hraje svoji roli:
- Adrenalin okamžitě zvýší srdeční frekvenci, rozšíří cévy a dodá svalům energii.
- Noradrenalin pomáhá zlepšit pozornost a soustředění, abychom rychle reagovali.
- Kortizol se uvolňuje s určitým zpožděním a pomáhá udržet hladinu cukru v krvi zvýšenou, aby tělo mělo dostatek paliva.
To vše je skvělé – ale jen na krátkou dobu. Když stres trvá příliš dlouho, vyčerpává nás.
Dlouhodobý stres
Pokud stres trvá příliš dlouho, tělo zůstává v neustálém napětí. Nadledvinky pracují na plné obrátky, hladina kortizolu je stále vysoká a místo akutní pohotovosti se dostáváme do chronického vyčerpání. Jaké to má důsledky?
1. Tuk v oblasti břicha
Kortizol pomáhá ukládat tuk v oblasti břicha, kde je více receptorů pro tento hormon. Zároveň zvyšuje hladinu cukru v krvi, což spouští uvolňování inzulinu – a vyšší hladiny inzulinu vedou k ukládání ještě většího množství tuku. Dlouhodobě to znamená vyšší riziko infarktu a kardiovaskulárních problémů.
2. Chuť na sladké a slané
Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu stimuluje uvolňování inzulinu, což vede k častějším výkyvům hladiny cukru v krvi. Tělo pak touží po rychlých zdrojích energie, což se projevuje zvýšenou chutí na sladké. Nadměrná konzumace sladkostí může vést k inzulinové rezistenci, kdy buňky hůře reagují na inzulin, což dále zvyšuje hladinu cukru v krvi.
Kortizol také podporuje ukládání tuku v oblasti břicha, kde se nachází více receptorů pro tento hormon. Tento viscerální tuk obklopuje vnitřní orgány a zvyšuje riziko závažných zdravotních problémů, jako jsou kardiovaskulární onemocnění.
Navíc chronický stres a vysoká hladina kortizolu mohou vést k úbytku důležitých minerálů v těle, což vyvolává chuť na slané potraviny. Tím se dostáváme do začarovaného kruhu nezdravých stravovacích návyků a zhoršujícího se metabolismu.
3. Špatný spánek
Stres nejenže zhoršuje usínání, ale i narušuje kvalitu spánku. Mnoho lidí se v noci často budí, protože se jejich tělo nedokáže dostat do hluboké fáze spánku. Dlouhodobě to vede k únavě, problémům s koncentrací a vyčerpání.
4. Stresový reflux a trávení
Pod dlouhodobým tlakem se mění produkce žaludečních šťáv, což může vést k pálení žáhy, nevolnostem nebo zhoršenému trávení. Tělo v režimu stresu nevěnuje tolik energie na trávení, což může vést k problémům se střevy.
5. Křehké vlasy a pokožka
Tělo ve stresu dává přednost důležitým orgánům. Vlasy a pokožka jsou až na druhém místě, což se může projevit zhoršenou kvalitou vlasů, jejich vypadáváním nebo suchou pokožkou.
Jak stres dostat pod kontrolu?
Stres je součástí života, ale my ho můžeme ovlivnit. Klíčem je pravidelný odpočinek, správná strava a pohyb. Pokud vás trápí dlouhodobý stres, podívej se na náš článek 7 tipů, jak se zbavit stresu a zjistěte, jak dostat svůj život zpět do rovnováhy.
